Přes menší zaváhání vše dopadlo k plné spokojenosti.
Jak již bylo avizováno,dnešní sobotu měla být uskutečněna předváděcí akce pro děti z tábora v Přebudově.Ač se to přes nepřízen počasí nezdá,akce proběhla a osobně bych řekl,i podle ohlasů dětí a hlavně dospělejšího osazenstva,úspěšně.
Cestou na tábor jsem se ještě stavil na dráze,kde jsem zahlídnul kluky z Rokycan,kteří se ozvali na našem domovském webu.Z dráhy měli vcelku radost,jen s technikou trochu problémy.Snad to do příště vychytaj.
Po příjezdu na parkovací louku u tábora a menší obhlídce prostor k ježdění a lítání jsme došli k autům odnést to naše harampádí.Vybrat depo se podařilo na druhý pokus,když u prvního se nám nebezpečně mezi modely proháněly spíše prckové.Měly zrovna nástup na večeři,tak si můžete představit,co to bylo za šrumec.asi po čtvrt hodině našeho okounění první nastartoval trugy Dušan a šel jezdit.Po té následoval i Petr s MTA a pak já.Tomášovi s GT21 se nějak nechtěl rozběhnout tušim jeho Mach21,co koupil od Dušana.Asi nespolehlivej motor 🙂 Být jím,chci vrátit peníze.Začli jsme teda jezdit,na trochu zavodněným hliněným hřišti a i trochu dělali bejkárny,jak jízda mezi stromy a vyjíždění menších převýšení a schodů a skoky z nich.Jelikož začínaly děti mít snědenou večeři,řízek s bramborovou kaší,úspěšně se plnily ochozy a při pěkném výjezdu či nechtěně nepodařeném skoku či kotrmelci,byly k mání i patřičné ovace.Po vyjetí paliva v nádržích přišly na řadu desetiny elektro.
Začli kluci a slečny,mam dojem že Ondrovo dcerky,jezdit s elektrama.Vzhledem k tomu,že v jednom místě byl větší magický flek vody a bahna,bylo o zábavu postaráno.Po chvilce jsem se přidal i s mým RS.Bahýnko lítalo všude,nebyla nouze o menší kamarádský ťukance i průjezdy vodou.Jsem zvědav,kdo ty auta do závodů v Kramolíně vyčistí 😀 V jezdecké euforii jsem jednomu z dětí pujčil se svézt s autem a rázem byl kolem houf zájemců.Chovali se až docela způsobně a klidně čekali ve frontě,až se na ně dostane.Mezitím jsme byli obdarováni pekáčem řízků a jitrnic s chlebem,které způsobně zmizely v našich žaludcích.Při další jízdě s čudáky si kluci z RCK a David připravily svá letadla a většina dětí se přesunula s nimi na louku za táborem,kde podle jejich slov „lítali jak blázni a bylo to moooc pěkný“.
Bohužel jsem z letadýlek moc neviděl,jelikož vysílačka a tudíž i auto šlo úspěšně z ruky do ruky a vyjezdily se 3 aku.Po vylítání baterií v letadlech se kluci a děvčata z RCK rozloučili a pádili domů.My jsme ještě nějakou chvíli zůstali a odpovídali na otázky všech ohledně modelů.Osobně jsem vysloveně ztvrdnul až do 21.45,kdy jsem odjížděl z tábora a ještě domlouval menší pohovor,ohledně přislíbeného budoucího článečku,prý do novin a na net,z pohledu účastníků tábora.
A na konec?Přeci Japonec.I přes menší zádrhely v organizaci,jak bejvá zvykem u neorganizovanýho ježdění,se akce určitě povedla.Celou dobu nepršelo,Petr něco nafotil,takže i nějaký fotky budou.
A tady je pár fotek.